---
title: "NABYTEQUE znamená nábytek – aneb „Jak se z vášně stalo povolání“"
url: "https://www.leipzig.travel/cs/blog/nabyteque-nabytek-aneb-jak-se-z-vasne-stalo-povolani"
language: "cs"
type: "Article, BlogPosting"
image: "https://dam.destination.one/1136552/2614ff0cbf17dea3b6de6e7ef4047e9f0665aa9236f808145e5a5a13b6ad83ee/nabyteque-n-bytek-obchod-vintage-konrad-r-hringer-lipsko-cestov-n-jpg.jpg"
breadcrumb: "Root > Leipzig Travel > Special > Destination.Data Details > Blog"
---

Sdílet

NABYTEQUE znamená nábytek – aneb „Jak se z vášně stalo povolání“
================================================================

- Hlavní tip

Nabyteque-nábytek-obchod-vintage-Konrad-Röhringer-Lipsko-cestování.jpg

Halabala, Pavouk nebo Jitona – ještě jste o nich neslyšeli? Pak je nejvyšší čas! Dnes jsme na návštěvě u Björna a Kristophera, spoluzakladatelů  (česky *nábytek*), dílny zabývající se renovací vintage nábytku, která nedávno otevřela v Plagwitzu. Tam se restaurují staré kusy nábytku, které pocházejí převážně z bývalého Československa, a čekají na nový domov. Často se mezi nimi najdou poklady od Halabaly, pavoukovité stolky Pavouk nebo kusy nábytku ze série Jitona. V rozhovoru nám kluci prozradí více o svém projektu.

Vznik Nabyteque

Prostory z surového betonu naplňuje příjemná hudba. Hned za vstupními dveřmi se na regálech až po strop hromadí nově dorazený nábytek. Nábytek z Hellerau, nálepky z Karl-Marx-Stadu, lampy z bývalého Československa, křesla. Hned vedle je Paul, vyučený sportovní terapeut, který právě pilně brousí. Vpravo od něj se nachází showroom a lakovna s její nezaměnitelnou vůní.

**Jak vznikl nápad na váš nábytkářský podnik ?**

**Kris**: Původně jsme se poznali v Drážďanech, kde jsme společně pracovali na hudebních projektech. Potom jsme se oba přestěhovali do Lipska za studiem a v našich kruzích jsme trávili spoustu času výměnou nápadů a hledáním nových projektů. Chtěli jsme být nezávislí a zároveň jsme věděli, že i přes magisterské studium se nám práce sama od sebe nenabídne. Nápad na Nabyteque vznikl zcela nečekaně. Ani jeden z nás z tohoto oboru nepochází, ale v roce 2017 jsme při rozhovoru na večírku zjistili, že máme oba slabost pro nábytek z 60. let. Vyměnili jsme si názory a najednou se zrodila základní myšlenka: restaurovat starý nábytek.

**A pak jste ze své vášně udělali povolání?**

**Kris**: Ten projekt všechno obrátil vzhůru nohama. Přerušili jsme studium, sestavili malý tým amatérských řemeslníků a pronajali si halu v Markkleebergu. Měli jsme obrovské štěstí, že hned vedle byla malá truhlářská dílna. Tam pracoval Jochen – klasický truhlář z NDR z konce 60. let –, který se řemeslu naučil od svého otce. Znal nábytek z 60. a 70. let a dokázal odpovědět na všechny naše otázky. Byl to skvělý mentor.

**Jak jste se dostali k československým kusům nábytku?**

**Kris**: Na jsem si všiml nábytku, který mi vůbec nepřipadal německý. Neznal jsem ho z repertoáru běžných modelů z NDR. Zeulenroda, nábytkářské závody Oberlausitz – tam se toho hodně opakuje. Ale na veletrhu agra to byl nový objev: všechno bylo trochu konstruktivističtější, geometričtější, ostřejší – opravdu mě to zaujalo. Také kontrasty dýh: Skříň se světlými dubovými dvířky a vedle ní dvířka z ořechu, nebo korpus dýhovaný ořechem a dvířka z dubu. To se u nábytku z NDR téměř nevyskytovalo. Ta hravost s barvami – jako u klasických modelů Jiroutek – to rozhodně nebylo z NDR! Pak jsem se tím začal zabývat a začali jsme zařazovat české nábytek do našeho sortimentu.

**A pak jste prostě jeli do Česka a vyzvedli jste starý nábytek?**

**Björn**: Stejně jsme byli na festivalu poblíž Plzně a na zpáteční cestě jsme se zastavili u jednoho obchodníka. Měl obrovskou halu plnou nábytku, cítili jsme se jako děti v hračkářství: neznámé, výjimečné a působivé kousky, kam až oko dohlédne. Tak jsme kousek po kousku získávali nové série a neustále objevovali nové kusy nábytku.

**Kris**: To kouzlo a nadšení, které takový objev přináší – to je hnací silou celého toho podniku.

**Jak vypadá takový den, kdy vyzvedáváte nové nábytek?**

**Kris**: Máme své pevně dané trasy, vyzvedneme zboží a většinou se vrátíme ještě ten samý den. Škoda, že je to vždycky tak stresující a uspěchané, ale momentálně to bohužel nejde jinak.

**Björn**: Byli jsme už téměř ve všech koutech Česka, většinou ale s napjatým časovým plánem. Bylo by opravdu hezké, kdybychom si mohli v klidu vyhradit týden, abychom se na určitých místech mohli podrobněji rozhlédnout.

**Všímáte si rozdílů mezi českým a německým vnímáním estetiky?**

**Björn**: V České republice je velmi populární dělat všechno supermoderně. Retro je tam spíše okrajovým fenoménem. V Německu se tento trend prosadil i v hlavním proudu společnosti, ale v České republice se více cení „vždy všechno nové a svěží“.

**Kris**: Vždycky si opravdu kladu otázku, proč to není v kulturně-historickém zpracování více zastoupeno a proč Češi některé věci částečně nedoceňují. Česko se – zejména v oblasti designu nábytku a řemeslného umění 20. století – může rozhodně měřit s těmi známějšími velikány.

**Existuje nějaký konkrétní model, který se těší obzvláště velké oblibě?**

**Björn**: Jitona. Série U-300.

**Kris**: Především šatní skříň a komoda se skleněnou deskou.

**Najde se u vás také nábytek z NDR?**

**Kris**: Pokud ano, pak jen určité série nebo řady, které se nám líbí a o kterých víme, že se dají dobře restaurovat.

Björn: Například určité série nábytku z Deutsche Werkstätten Hellerau.

**Je nějaká příhoda z vyzvedávání, na kterou se jen tak nezapomene?**

**Kris**: Stalo se už všechno, co si jen dokážete představit. Nejšílenější byl vlastně odvoz u bývalého československého ministra obrany Martina Dzúra. Jeho dům v Praze 6 musel být kompletně vyklizen. Vlastně jsme chtěli odvézt jen pohovku, ale pak nám řekli, že si můžeme vzít, co chceme.

**Zachraňujete českou kulturu!**

**Björn**: Ve skutečnosti neexistuje žádná země z bloku Východu, která by byla srovnatelná s Československem. Ti byli v oblasti nábytku opravdovými autoritami. Zejména počátky funkcionalismu v Čechách a styčné body s Bauhausem jsou tak fascinující! Celý západní svět mluví o Bauhausu a zároveň se i v malé Československu psala historie architektury a designu. Halabala, Slezák, Gottwald… Navrhovaly a vyráběly se tam nejkrásnější kusy nábytku. Třicátá léta jsou navíc v tamním městském prostředí velmi přítomná: lékárny, řadové domy, interiérová architektura domů – o tom bych mohla mluvit celé hodiny. A všechno je stále zachováno a není to zničeno rekonstrukcemi. Historie, která je integrována do každodenního života.

**Kris**: Některé podniky měly dokonce oficiální licence na výrobu návrhů Marta Stama, Marcela Breuera a Miese van der Rohe. Přesné označení modelů se lišilo podle výrobce, „originály“ jsou však přesto ty, které byly vyrobeny v Československu. Je třeba zmínit, že tyto návrhy inspirovaly doslova záplavu napodobenin i vlastních konceptů z ocelových trubek. Kdy se vlastně v zahraničí začne psát o českém designu? To už je opravdu nejvyšší čas! Je to trochu jako by nadšení pro takové věci nastalo až tehdy, když už tyto věci neexistují nebo jsou skutečně zničeny.

- V showroomu najdete nově zrekonstruované kusy nábytku, kreativní Lipsko, vintage nábytek.

Pět otázek pro Krise a Björna

O to lepší, že díky Nabyteque můžeme část tohoto úžasného designu začlenit do našeho každodenního života. Na závěr ještě našich klasických pět **\#MeinLeipzig-otázek**:

**Vaše Lipsko a káva?**

**Kris**: Na doporučení dobrého přítele se rozhodně chci podívat do . V poslední době byly možnosti návštěvy kavárnyice velmi omezené, ale ještě si pamatuji, jaké to je.

**Björn**: Nejsem zrovna velký milovník kávy, ale kdybych si měl něco vybrat, tak  v Alte Straße.

**Kris**: … a co se týče dortů, doporučil bych ještě . Chodím tam teď skoro každou neděli.

**Tvoje Lipsko a kolo?**

**Kris**: Jediná trasa, kterou vlastně jezdím, je do práce a zpět. V létě pak trochu dál. Před lety jsem si sestavil dráhové kolo značky Diamant ze 70. let, v Drážďanech jsem pracoval jako cyklokuriér, ale od té doby, co máme tenhle projekt, jsme téměř na 100 procent jen tady.

**Björn**: Brzy zase budu jezdit na kole, včera jsem si jedno koupil. Samozřejmě vintage.

**A co vaše Lipsko a architektura?**

**Kris**: Pokud jde o obytné domy, mám jasného favorita: **Scharnhorststraße 2**. Neuvěřitelně ponurá, rozmanitá a zcela nezrekonstruovaná secesní budova.

**Björn**: V bloku na **Brandvorwerkstraße**, na rohu **Steinstraße** – to jsou moje oblíbené domy.

**Vaše Lipsko a kultura?**

**Kris**: Oficiálně? ;-) .

**Björn**: U mě taky. A neoficiální věci, co se dějí na východě.

**Jaký nábytek u vás doma najdete?**

**Kris**: Nabyteque je v tomhle ohledu zároveň prokletí i požehnání. Teoreticky bych si mohl všechno, co tu stojí, odnést domů – a samozřejmě to dělám dost často. To je to požehnání. Prokletím je, že pořád přicházejí nové věci a já si pak říkám: „Ach, tohle se mi vlastně líbí mnohem víc než to, co jsem si vzal před dvěma měsíci.“

**Björn**: U tebe už stojí čtvrtá pohovka za rok, že?

**A u tebe, Björne, je to podobné?**

**Björn**: U mě je to druhá ;-)

Leipzig Travel

Závěr

Zastavte se také u kluků (). Uvidíte, že jste určitě už někdy popíjeli kávu u stolu v Pavouku. A na závěr ještě malý kvíz: Co patří do peřiňáku?

V blízkosti
-----------

Prohlížet na mapě

- Událost
    
    
    - Show
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    - Show
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    - Show
- Túry
    
    5,56 km
    
    
    - Tematická cesta
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    29,99 km
    
    
    - Poutní cesta
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    
    79,30 km
    
    
    - Cyklistika