Přerušení, prorůstání, přemostění. V rozhovoru s Magdalénou Šipkou.
Pět otázek pro Magdalénu Šipku.
Nastal čas na našich pět standardních lipských otázek :)
Vaše Lipsko a káva?
Musím se přiznat, že jsem byla z ubytování na začátku tak nadšená, že se mi skoro nechtělo odjet a užívala jsem si klidu. Ale jedna kavárna, která se mi opravdu líbila, byla BROT & KEES u jezera Cospuden. Tuto hospodu jsem objevil, když jsem se vracel na kole domů. Nejlepší kávu jsem si však dal na Sachsenbrücke - byli jsme tam v neděli odpoledne, kdy všichni jen tak odpočívali a popíjeli kávu z vozíku. A ten park je taky moc pěkný.
Tvoje Lipsko a kolo?
Měla jsem možnost využít kolo v Lipsku a řekla jsem si, že si hned pořídím kolo z druhé ruky, protože si myslím, že ojetá kola jsou tu opravdu super. Absolvoval jsem spoustu výletů a dokázal jsem dobře přemýšlet - ty nejlepší nápady přišly právě během cyklovýletu.
Tvoje Lipsko a kultura?
Zažil jsem oslavy Svátku světel 9. října na počest Mírové revoluce. Líbily se mi slavnostní projevy a to, že politici jsou na takových akcích přítomni a promlouvají k lidem.
Vaše Lipsko a architektura?
Z architektonického hlediska mě fascinovaly Höfe am Brühl - připomínají UFO. Líbí se mi, že urbanismus zde myslí na kompaktnost. Přestože se jedná o obrovské nákupní centrum, celý komplex působí jako ucelený celek. A to i přesto, že se v bezprostřední blízkosti nacházejí také historické budovy a různé architektonické styly.
Jak na vás Lipsko působilo?
V obchodě s poctivou bavlněnou módou byly k dostání šaty, které nemusely být nutně určeny pro štíhlé ženy. Na ulici jsem si všimla, jak odvážně zde ženy nosí své oblečení. V České republice je pro mnohé ženy mimo společenskou normu krásy těžší sebevědomě se prezentovat na ulici - v Lipsku se mi líbilo, že ženy jsou odvážné a sebevědomé. Někdy vidíte, jak různí lidé vypadají - pán oblečený v duhových barvách a s růžovou šálkou. Nebo lidé oblečení celí v černém. Jednou jsem šla do pekárny v kalhotkách od pyžama - styl "růžová puma" (směje se) - a taky to bylo fajn. Lipsko je pro mě synonymem rozmanitosti - cítila jsem tu trochu luxusu, tolerance a velké otevřenosti.
Děkuji za rozhovor!
Malé osobnosti jsou v pořádku
Magdaléna, znala jste Lipsko, než jste sem přijela?
Jsem tu poprvé. Předtím jsem strávila rok v Marburgu a měsíc v Berlíně. Několikrát jsem slyšela, že Lipsko je super místo.
Jak se ti v Lipsku líbilo ubytování?
Můj byt byl skvělý, měla jsem velký stůl, kde jsem mohla psát. V bytě byla krásná terasa, kde se dalo v létě skvěle grilovat, ale venku už na mě byla moc velká zima.
Jak vypadal tvůj denní režim?
Snažil jsem se trochu strukturovat (přece jen jsme v Německu, směje se). Dokonce jsem si koupila malý zápisník, kam jsem si zapisovala svá přání na celý den. Občas jsem chodila na výlety, ale žádný typický denní režim jsem neměla. Psala jsem, když jsem měla chuť, což se vlastně stalo ve vlaku cestou do Lipska. Do Lipska jsem přijel s cílem napsat zde úplně novou knihu. Systematicky jsem si dělal poznámky s lidmi a událostmi: kdy se kdo narodil, co o nich vím. Zabývám se tématy, která jsou mi blízká, ale v literatuře se objevují jen zřídka, například polyamorie.
Co bylo uměleckým cílem vašeho pobytu v Lipsku? Podařilo se mi zde nasbírat spoustu dojmů, které jsem přetavila v příběh. A v plánu je také napsat celou knihu - chci zpracovat téma "ženy v církvi". To je moje vlastní téma - studovala jsem teologii a působila jsem ve feministické aktivistické skupině, která církev kritizovala. Byla jsem obtěžována kvůli queer otázkám. Ráda bych se tím zabývala v románu. Jsem ráda, že mohu tato témata přenést na své postavy a nemusím psát z pohledu první osoby.
Překvapilo vás Lipsko?
Město jsem procházela v noci nebo velmi brzy ráno a pozorovala drobné osobnosti, které zde pracují - uklízečky, popeláře. Na Lipsku se mi líbí, že když tu takové lidi potkám, jsou prostě fajn.
Čtete i současné německé autory?
Ano, zajímají mě například knihy o polyamorii, která u nás ještě není tak rozšířená. Jako experiment jsem si dokonce založila profil na internetové seznamce. Lidé se tam velmi často popisovali jako feministky, což mě velmi oslovilo. Mnoho z nich uvádělo, že jsou otevřené jak monogamním, tak nemonogamním vztahům - uvědomila jsem si, že si to v Česku nedokážu představit. Ačkoli sama žiji v partnerském vztahu, řekla jsem si, že bych ráda potkala někoho, kdo je otevřený otevřeným vztahům, abychom si o těchto otázkách mohly alespoň popovídat. Nakonec jsem však nikoho nepotkala.
Nearby
