Kostel sv. Mikuláše v Bad Dübenu

Z dálky je vidět 63 metrů vysoká věž kostela svatého Mikuláše. Kostel byl postaven koncem 12. století jako sídlo arcikněze míšeňské diecéze. I přes několik přestaveb zůstal v jádru románský. V roce 1661 kostel vyhořel, ale zachovala se věž a zvony (nejstarší dodnes existující pocházejí ze 14. století). Kolem roku 1816/17 byla loď přestavěna s neoklasicistní výzdobou sálu od Carla Ignacia Pozziho z Dessau.V tradici reformace a v duchu osvíceného klasicismu tvoří od té doby oltář, kazatelna a varhany (svátost, slovo a hudba) centrum, kolem něhož se shromažďuje shromáždění.
V roce 1887 bylo zvýšeno a přestavěno osmiboké horní patro věže, kde byl až do roku 1904 byt vrátného. V kostele se nacházejí dvě postavy barokního hlavního oltáře, pocházející ze 17. až 18. století, v prostoru horní kazatelny stojící:  Mojžíš a Kristus Salvátor;  kazatelna a oltář z let 1816/17, v předsíni kostela stojící křtitelnice z roku 1907, vzácný oltářní obraz: Žena u studny Jákobovy z 2. poloviny 19. století.
V roce 1907 byly v předchůdcovské skříni varhan z roku 1819 (Johann Carl Friedrich Lochmann) instalovány varhanářem Wilhelmem Rühlmannem (Zörbig) šesté varhany v historii městského kostela.Poté, co byly varhany kvůli poškození vodou při stavebních pracích v 90. letech 20. století zcela nehratelné, byly v roce 2008 kompletně restaurovány a uvedeny do původního stavu z roku 1907 varhanářem Christianem Schefflerem Sieversdorfem.

Bad Düben se nachází na Lutherově stezce Saskem.




Zdroje:
- Georg Dehio, Handbuch der Deutschen Kunstdenkmäler;
- Archiv farního úřadu Bad Düben.