V lesku lipských neonů - klavírista Clemens Christian Poetzsch
Pět otázek pro Clemense Christiana Poetzsche
Vaše Lipsko a dobrá káva?
"Café 7 Shots patří k mým oblíbeným. Rád také chodím do Milchbaru Pinguin. Nejen kvůli krásnému neonovému nápisu na fasádě."
Vaše Lipsko a kolo?"
"Nejraději se chodím procházet. Někdy se procházím bezcílně, například směrem k Eisenbahnstraße. Nebo tady v centru města. Pak mám radost, když zabloudím a skončím někde, kde jsem ještě nikdy nebyl."
Vaše Lipsko a kultura?"
"Miluji Horns Erben. Často tam koncertuji. Skvělý provozovatel, útulné místo, dole se můžete najíst, napít a odpočinout si, nahoře máte takové malé kino s krásným pódiem. A mimochodem opravdu skvělý klavír. Je to moje nejoblíbenější kulturní místo."
Vaše Lipsko a architektura?"
"Včera jsem šel znovu kolem Ring Café - na jednu stranu vypadá naprosto brutálně a předimenzovaně - na druhou stranu je v jeho zakřiveném tvaru a v tom, že je v něm tolik lidí, něco poetického."
A vaše oblíbená hudba?"
"Momentálně pro sebe objevuji alba písničkářky Julie Holter. Šílená, intenzivní, mnohotvárná hudba - opravdu neuvěřitelná."
Vytvoření něčeho z ničeho
Jako každý kluk chtěl Clemens jako malý hrát fotbal a bavit se. Pochází z muzikantské rodiny a jeho otec Clemensovi vždycky říkal, že by se měl prostě věnovat hře na klavír. "Tenkrát bych s tím přestal. V pátek jsem chodil na hodiny klavíru k přísnému učiteli ruštiny - technika musela být vždycky správná, postavení rukou muselo být dokonalé. To mě jako malé dítě vždycky vyčerpávalo. Dnes jsem jim za to vděčná." A jednoho dne dostal Clemens od svého otce dárek - knihu jazzových standardů.
V jednu chvíli se v malé restauraci za rohem zeptal, zda by si tam mohl zahrát na klavír. "Nakonec jsem tam v deseti letech hrál každou neděli barovou hudbu po dobu 25 marek. Byla to velká zábava. Vždycky jsem měl s sebou tlusté notové sešity, protože zpočátku jsem uměl hrát jen s notami a neimprovizovat." Klavír stál u otáčivých dveří, ze kterých vždycky vycházeli číšníci s jídlem. Noty mu kvůli větru neustále padaly, takže je musel vždycky znovu sebrat a začít od začátku. "To bylo opravdu trapné," směje se, "v jednu chvíli jsem začal noty nechávat ležet a něco si vymýšlet." V té době už se mu to stalo. Právě v tomto okamžiku Clemens zjistil, jak rád improvizuje a že lidé na jeho hudbu reagují. "V jednu chvíli jsem si řekl že to chci dělat celý život, protože si tak můžu vybudovat svůj vlastní svět."
Neon Leipzig
Jednoho večera prochází Clemens nočním jižním předměstím cestou domů. Nebydlel tu dlouho a každý den na procházce vdechoval lipskou atmosféru. Krátce se zastavil u Feinkostu, dnes kulturního bodu Lipska, kde se vařilo pivo a vyráběly a skladovaly konzervy. Ve dne i v noci svítí na fasádě barevné neonové světlo - Löffelfamilie. Clemens se na krásný neonový nápis rád díval. Líbilo se mu to. Krátce poté vytvořil Neon Leipzig, součást svého alba "Remember Tomorrow". "V Lipsku můžete na některých nárožích města vidět neonové nápisy z minulosti. To ve mně vyvolává dobrý pocit. Je v tom něco z minulosti i přítomnosti, září to, vypadá to staře, ale zároveň nově. Když si vzpomenu na Lipsko, jako první se mi vybaví právě tyto staré neony."
Clemens je nyní profesionálním skladatelem. Když začínal skládat, chodil se starým diktafonem s velkou kazetou. Nakoupil spoustu těchto kazet a přehrával si je doma, protože je tehdy nemohl převést do not. Když jich nakonec měl příliš mnoho, začal pracovat na tom, jak skladby skutečně zapsat. "Moment inspirace je někdy velmi posvátný. Nemůžete ho přesně reprodukovat, když máte ten okamžik jen na kazetě. Potřebujete o tom nějaký písemný záznam." Postupně se Clemens naučil, jak správně zapisovat noty při komponování. Následovala jeho první opravdová kapela a specializované studium.
A jaké to bylo s Neon Leipzig? "Dalo mi to určitý pocit. Ne konkrétní představu, kterou chcete realizovat, ale pocit, který se nedá popsat. Ale který chcete zachovat v hudbě. Někdy to stačí." Vzpomíná na neonový nápis v lahůdkářství: "Bylo to prostě místo, kde jsem byl opravdu rád, a chtěl jsem to přetavit do hudby. Dlouho jsem zkoušel různé věci, až jsem v hudbě našel pocit, který jsem cítil právě na tom místě."</p
Od kazety k Rammsteinu a filmové hudbě
Mezitím Clemens hraje s orchestry, vydal několik sólových alb, přearanžoval hudbu Rammstein a složil také hudbu k úspěšnému českému filmuNational Road. "Vždycky bylo mým snem složit přímo filmovou hudbu nebo nechat si pro film použít vlastní hudbu." Ale samozřejmě je neuvěřitelně těžké se na scénu dostat. "Nemůžete se o něco takového ucházet a poslat motivační dopis. Musí to přijít za vámi."
Kontakty byly navázány, a to i s producenty. Pak byli Clemens a kytarista Reentko Dirks osloveni, zda by nechtěli dělat filmovou hudbu k filmu "National Road". Setkali se s režisérem Štěpánem Altrichterem, kterému se jejich nápad také zdál skvělý. Přečetli si knihu Jaroslava Rudiše, dostali scénář a pak měli velkou volnost v rozhodování, jak bude hudba znít. "Byla to inspirativní práce. Byla to velká zábava." Hudba byla velmi dobře přijata kritikou, zejména v Německu. "Dobrý první film", směje se Clemens.
Clemens má k České republice ještě jeden vztah: v roce 2019 projel v rámci svého "East Europe Tour" turné po několika českých městech a hrál svou hudbu. Letos se mu podařilo uspořádat také koncert pod širým nebem v pražském kulturním hotspotu "Stalin". Vždy si také užívá cestu vlakem mezi Saskem a Českou republikou - v neposlední řadě kvůli českým pochoutkám ve vlakové restauraci.
Lipsko - ideální město pro život
A co si Clemens myslí o Lipsku jako o místě k životu? - "Velmi pohodové místo, kam se dá přijet. Protože také hodně cestuji za koncerty, je pro mě velmi důležité mít místo, kde se cítím opravdu dobře. A kde mám pocit, že hudební scéna je protkaná, že se soustředí na budoucnost. Protože je to tu mezinárodní, ten pocit je tu mnohem rychlejší. Neustále tu vznikají nové věci - ať už je to nová kavárna, nebo hudební projekt. Je to dobrý pocit žít na takovém místě, na místě, které se hýbe, ale přesto vám dává klid a ticho a neohromuje vás."
Ponořte se do Clemensovy hudby, která je stejně svobodná jako město, které ho inspiruje, kontemplativní, ale zároveň osvěžující jako zářivé neony Lipska. Ideálně doma s dobrým přehrávačem nebo příští rok v dubnu na koncertě v Horns Erben.</p
Nearby
